Sbor dobrovolných hasičů Horní Hbity
Hasič (od roku 1953[1] do roku 1989 oficiální terminologií požárník) je označení pro příslušníka profesionálního hasičského záchranného sboru anebo člena jednotky sboru dobrovolných hasičů (JSDH).[2] Označení hasič se však vžilo i pro členy sboru dobrovolných hasičů (SDH), jejichž členové se věnují především spolkové činnosti, pořádání akcí, požárnímu sportu a práci s mládeží.
JSDH a SDH jsou dvě rozdílné organizace, které spolu mohou spolupracovat na základě sborové činnosti anebo nezávisle na sobě. Na řešení mimořádných událostí se podílí HZS a JSDH.

Oblečení hasičů v České republice, zleva: PS I [pé es jedna] – běžné oblečení s reflexními pruhy a reflexním lampasem na bočních švech kalhot, hasiči ho nosejí při poplachu. Běžně používán jako staniční oblečení, hazmat suit – pro likvidaci chemických havárií, fire proximity suit – proti extrémnímu sálavému teplu, nejpoužívanějším oblekem v ČR je oblek zásahový. Ten se skládá z kabátu a kalhot, zásahový oblek je většinou buď jednovrstvý (používá se na zásahy v otevřeném prostoru jako je např. požár polního porostu nebo na malé požáry lesa) nebo vícevrstvý (většinou se používají třívrstvé obleky kvůli dobré izolaci před ohněm, je určen na venkovní požáry většího rozsahu nebo na požáry v uzavřených prostorech např. požár bytu, domu nebo velkých průmyslových objektů kde se hasič pohybuje v malé vzdálenosti od plamenů
Množný výraz hasiči je zjednodušené pojmenování pro všechny jednotky požární ochrany (tzv. JPO) a jejich členy, zaměstnance nebo příslušníky. Hasiči vykonávající službu jako své hlavní povolání, se nazývají profesionální. Hasiči kteří vykonávají službu jako své vedlejší povolání nebo zcela dobrovolně, se nazývají dobrovolní hasiči. Občas se lze také setkat s výrazem poloprofesionální.
Kromě hašení požárů zasahují hasiči také při dopravních nehodách, úniku nebezpečných látek, v případě povodní, jiných živelních pohrom, ekologických haváriích, technické pomoci a jiných mimořádných událostech jako například ochrana obyvatelstva (krizové řízení, evakuace, zajištění náhradního ubytování, dekontaminace atd.). Mimo to se hasiči věnují prevenci na úseku požární ochrany, např. požární ochrana staveb nebo v rámci spolupráce s Ministerstvem školství zvyšují povědomí o ochraně člověka při mimořádných událostech.

Testovací režim
Jakýsi základ hasičského sboru lze hledat již ve starověkém Římě. Tamní hasičský sbor se skládal z asi 500 otroků. Poté byla požárnická odbornost zapomenuta a v případě požárů se hašení účastnili všichni obyvatelé měst. Avšak také vznikala nová protipožární opatření, jedním z nevýznamnějších bylo oddělení kuchyně od hlavní části stavby. Teprve na začátku 19. století se začaly opět formovat požární sbory, avšak na principu dobrovolnosti. Na činnost těchto sborů navazují právě Dobrovolné Jednotky požární ochrany.